Po dlouhých třech letech jsme opět trávili období Vánoc a Nového roku někde jinde než v České republice. Čas kolem Vánoc jsme strávili v Livignu v Itálii a na konec a přelom roku jsme se přesunuli do Rakouska k městu Salcburk.

Přestože je Livigno Čechy velmi navštěvované a pozitivně hodnocené zejména jako úžasná lyžařská destinace, myslím si, že v Itálii existuje mnoho podobných a v některých ohledech i lepších míst. Zejména cesta sem je velmi dlouhá a časově náročná. Nevede sem, podobně jako je tomu u jiných stejně známých lyžařských středisek, žádná nedaleká dálnice, ze které lze jednoduše sjet, a ze které jste po několika desítkách kilometrů na místě. Musíte jet mnoho kilometrů mimo dálnici, cestou z Prahy překročit hranice čtyř zemí (Německa, Rakouska, Švýcarska a Itálie) a navíc čekat na povolení vjezdu do časově regulovaného a pouze střídavě jednosměrně využívaného placeného tunelu Munt-la-Schera spojující Engadin ve švýcarském kantonu Graubünden s městem Livigno v italské provincii Sondrio.
Ale jinak je Livigno a celé horami zde obklopené údolí nádherné. Mnoho lyžařských sjezdovek, spousty běžkařských tras a nádherné počasí panující po většinu roku dělají z tohoto místa lyžařský ráj. Ne nadarmo se zde pravidelně pořádají závody ve všech lyžařských a snowboardových disciplínách. A v létě se navíc na stejných tratích jezdí cyklistické závody.
Livigno má jednu zajímavost a tou je zvláštní daňový a celní status, který vyplývá z jeho historie a v současnosti je velmi výhodný pro turismus. Neplatí se zde DPH (daň z přidané hodnoty), spotřební daně a do určité míry ani clo. To vede k nízkým cenám především alkoholu, parfumerie, oděvů a pohonných hmot. Turisté je mohou nakupovat v neomezeném množství, ale vyvážet je mohou jen pro vlastní potřebu. Kvůli tomu střeží hranice švýcarští celníci za výše uvedeným tunelem Munt-la-Schera a také jejich italští kolegové v sedle Foscagno a kontrolují projíždějící automobily.

Několik fotografií