I když rána nebyla tak jasná a obloha přes den tak modrá jako tomu bylo na tomto místě o týden dříve, i tak to byl úžasný víkend. Nepodařilo se sice vytvořit fotografie s úchvatnými ranními mlhami a sluncem vycházejícím zpoza kopců rozprostírajících se, kam až lidské oko dohlédne, ale i zamračená a mraky prostoupená krajina má něco do sebe. Přes den se nám nakonec udělalo krásně, dokonce přímo letně, takže překrásná zdejší podzimní krajina prostoupená paprsky slunce hrála neuvěřitelnými barvami.
A o jakém místě to vlastně píši? Víkend jsme trávili v Českosaském Švýcarsku a to nejenom na jeho české straně, tj. v okolí Mariiny vyhlídky, Vilemíniny stěny, Rudolfova kamene, hradu Šaunštejn, ale i v německé části této překrásné oblasti, tj. v Saském Švýcarsku a to konkrétně v okolí skalního mostu Bastei.
Českosaské Švýcarsko je negeografický, ale vžitý lidový název pro krajinu na obou březích řeky Labe mezi Děčínem a Pirnou. Název pochází ze sousedního území Německa, kde se od konce 18. století začalo používat názvu Saské Švýcarsko, zavedeného švýcarskými malíři působícími v Drážďanech. Toto území spadá do geomorfologických celků zvaných na saské straně Elbsandsteingebirge (česky Labské pískovce, Labské pískovcové pohoří) a na české straně Děčínská vrchovina.