S nákupem nového fotoaparátu došlo kromě jiného i na test schopnosti jeho snímače poradit si s vysokými hodnotami citlivosti. A jak tento test dopadl?
Citlivost ve fotografické technice je jeden ze tří základních parametrů určující expozici výsledného snímku. V digitálních fotoaparátech je parametr jednoduše nazýván ISO. Citlivost filmu má v praxi velký vliv na kvalitu fotografie – čím je větší, tím větší je šum a zrno. Na rozdíl od zrna klasického filmu je šum v digitálním záznamu extrémně degradujícím faktorem. Kazí kvalitu fotografie, snižuje její ostrost, pohlcuje detaily a zakrývá (ničí) jinak ostré barevné přechody. Lze jej eliminovat pouze na úkor detailů fotografie. Tohle platí především u digitálních fotoaparátů s malým čipem, který má velké rozlišení. U nových digitálních zrcadlovek s velkými snímači je to však zcela naopak; to co nebylo se staršími fotoaparáty dříve možné, mnohdy vůbec reálné, je nyní v běžné fotografii zcela bez problémů použitelné. Dnešním snímačům, jež mají velikost kinofilmového políčka, nečiní problémy citlivosti dosahující hodnot 6400 ISO. U přiložených fotografií se citlivost pohybuje v rozmezí 1600 až 6400 ISO a můžete tak tedy sami posoudit, jakým způsobem se moderní velké snímače vypořádají s těmito hodnotami. Vše bylo navíc fotografováno z ruky bez stativu.