Nádherné nedělní zimní počasí, které však díky inverzi bylo jen ve vyšších polohách, jakoby si samo říkalo o vznik zimních fotografií. Modrá obloha, spousty čerstvého sněhu a oproti předchozí návštěvě NP Bavorský les na podzim i dostatek velkých zvířat hrajících si nebo jen laxně povalujících se mezi kopicemi nově napadaného prašanu, mi umožnilo vyfotografovat zajímavé a velmi pěkné snímky velkých evropských savců, které ve volné přírodě jen těžko potkáte nebo naopak, se kterými by se člověk v přírodě tváří v tvář raději nikdy nepotkal. Mám na mysli především rysy, vlky a medvědy. Zejména díky tomu, že jsme se dostali k výběhu vlků v době jejich krmení, jsme mohli pozorovat nevšední život a velmi zajímavé chování početné vlčí smečky, zejména vzájemný respekt a poslušnost ostatních členů k dominantnímu alfa páru, který stojí v čele celé smečky. Termín alfa, který vznikl při popisu chování zvířat žijících v  zajetí, je však poměrně zavádějící. Jedinec alfa ne vždy vede lov nebo jde v čele smečky a ani nemusí jíst dříve než ostatní. Jedinec může být alfou dokonce jen za určitých okolností nebo při určitých činnostech. Alfa ale vždy požívá úctu ostatních členů smečky. Alfa pár má jako jediný ve smečce právo pářit se. Otcem mláďat je většinou alfa samec, ale nemusí tomu tak být vždy. Když alfa nejeví o samici zájem, spáří se s ní níže postavený samec. Matkou mláďat je však vždy alfa samice. Ona vlastně celá hierarchie je pro vlky velmi důležitá. Velký význam má v období rozmnožování, při lovu, při krmení, při ochraně území a vůbec vždy, když je smečka pohromadě. Což znamená téměř pořád, neboť smečka tráví většinu času pohromadě. Hierarchie vlčí smečky je organizována ve dvou liniích: jedna pro samce, druhá pro samice. Hierarchie takové smečky však může být velmi proměnlivá. Struktura vlčí smečky je tedy velmi dynamická a může se měnit v závislosti na celé řadě faktorů.