Panama – Střední Amerika – 2015

25.3. – 8.4.2015 Panama Zahraničí

Panama, Panamská republika, República de Panamá, malý stát ležící na pomezí Jižní a Střední Ameriky. Tak nějak by se dalo ve zkratce popsat místo, na kterém jsme strávili úžasných 14 dní na přelomu března a dubna.

Ve skutečnosti to takto jednoduše napsat zdaleka nejde. To, že se zde nachází strategický průplav, ví asi každý. Ale mnoho dalších, v mnohém zajímavějších věcí, zná už jen málokdo. Země je to relativně malá, ale o to bohatší je zde příroda, o to více je zde zcela liduprázdných pláží a neuvěřitelně krásných ostrůvků. Najetých 2000 km svědčí o tom, že jsme tuto zemi prozkoumali křížem krážem, zejména když jsme tuto porci kilometrů „nasbírali“ pouze na západ od hlavního města. Během naší cesty jsme navštívili mnoho úžasných míst, národními parky, kterých tu oproti Kostarice tolik není, počínaje a oběma oceány konče. Zavítali jsme na několik dnů i do hor, mnoho hodin jsme strávili jízdou na lodi, ale především jsme na mnoha místech byli zcela sami!


360° panoramata z několika míst Panamy (se zvukem)


Bocas del Toro



Isla Zapatilla 2



Bocas Ridge



Pacific Bay Resort – South Beach



Pacific Bay Resort


Tentokrát se pokusím napsat naše putování jako deník toho, co jsme jaký den viděli a zažili.

25. 3. 2015
– už samotné získání víza bylo pro nás drsným zážitkem a to díky neuvěřitelně hroznému chování černošky za přepážkou;
– nakonec vše proběhlo v pořádku, byli jsme vyfoceni, dali jsme otisky prstů a nakonec dostali razítko do cestovního pasu a mohli tak vyrazit na cestu


26. 3. 2015
– dopoledne jsme navštívili park Soberanía, kde jsme viděli několik druhů kolibříků, vystoupali jsme na místní věž, Rainforest Discovery Center – observation tower, tyčící se nad vrcholky stromů okolního pralesa, a potkali jsme příjemné manžele původem ze Srí Lanky žijící však nyní v Texasu;
– byli jsme v ZOO – Parque Municipal Summit, kde nikdo nikde nebyl;
– naší další zastávkou bylo Miraflores, což je jedna ze tří komor, které tvoří součást Panamského průplavu, a jehož součástí bylo i centrum, kde se mimo jiné promítají videa a ukazují fotografie ze stavby tohoto průplavu, díky přemrštěné ceně (30$/osoba) jsme však dovnitř nešli;
– kromě mnoha jiných restaurací, jež jsme během naší cesty vyzkoušeli, jsme zavítali i do místní pobočky Subway, vtipné na tom bylo, že neuměli ani slovo anglicky, nakonec jsme se ale najedli;
– večer jsme udělali krátkou procházku kolem hotelu, kde jsme bydleli a protože to byl hotel obklopený golfovým hřištěm, bylo vidět, že i v tak chudé zemi, jakou Panama je, se najdou peníze a dá se vybudovat relativně kvalitní zázemí


27. 3. 2015
– tento den nás čekala dlouhá cesta na místo zvané Santa Catalina až k Tichému oceánu;
– cestu jsme si navíc prodloužili přes městečko El Valle, kde jsme navštívili místní ZOO a zahradu s orchidejemi;
– díky navigaci jsme však zvolili nejdříve drsnou, ale zároveň špatnou cestu, navíc jsem platil prvně v životě pokutu za vyšší rychlost (95 km/h místo 80 km/h), ve skutečnosti to byl spíš úplatek, neboť se policista spokojil místo původně požadovaných 50$ s pouhými 20$ (hlavně díky Míše, která to díkybohu usmlouvala na toto částku);
– policie je tu dost přísná, často měří a kontroluje, možná díky blízkosti Kolumbie;
– Santa Catalina je na první pohled dost šílená vesnice, ale je zde velké množství Evropanů; bydleli jsme tak u Španěla a Francouzsky, ubytování bylo nakonec parádní


28. 3. 2015
– podnikli jsme cestu lodí (6 lidí, 55$/osoba) po Tichém oceánu až na ostrov Coiba, cestou jsme šnorchlovali;
– ve vodě jsme viděli mnoha ryb, Míša i malého žraloka, z lodi též delfíny a skákající mantu;
– na ostrově pak velkého krokodýla Tita, leguány, navíc jsme šli prvně bosky džunglí;
– Míša byla po celém dni šnorchlováni požahaná od medúzek;
– oproti jídlu z prvního dne našeho pobytu, tu ceny byly třetinové a jídlo chuťově nesrovnatelně lepší, ač prostředí odpovídalo naší čtvrté cenové


29. 3. 2015
– cesta do Bocquete, do hor;
– navštívili jsme místní botanickou zahradu Mi Jardín es Su Jardín a vodopádek;
– ubytování bylo skvělé, jídlo taktéž – vařila nám paní domu Marylin přímo u nich doma


30. 3. 2015
– cesta kvesalů, vystoupali jsme až do výšky 2200 m.n.m., abychom našli kvesala, nakonec jsme viděli jen jednoho a to na cestě zpět;
– návštěva záchranného centra Jungla de Panamá


31. 3. 2015
– cesta do Almirante, zcela na druhou stranu země, resp. od Pacifiku ke Karibiku;
– večer jsme viděli a vyfotografovali z balkonu našeho pokoje neskutečné množství tukanů na nedaleké větvi


1. 4. 2015
– cesta do Bocas vodním taxi a pak s dalšími lidmi do zátoky delfínů;
– cestou též potápění/šnorchlováni na korálovém útesu;
– zavítali jsme na vyhlášenou Red Frog Beach;
– cestu zpět jsme opět podnikli vodním taxi a navíc jsme z přístavu zpět do hotelu jeli místním taxi –„zajímavý“ zážitek :)


2. 4. 2015
– díky seznámení s příjemnými lidmi ubytovanými ve vedlejším pokoji jsme mohli podniknout „soukromou“ návštěvu delfíní zátoky, korálového útesu, ale hlavně úžasného ostrova Isla Zapatilla 2


3. 4. 2015
– opět soukromá plavba lodí na velmi chudý ostrov Carenero, následovaná prohlídkou Bocas, a odpolední siestou na pláži Playa de Estrella, jež je známá hvězdicemi nacházejícími se ve vodě nedaleko břehu – díky Velikonocům to bylo za celou naší dovolenou jediné místo (hlavní město nepočítaje) s mnoha lidmi


4. 4. 2015
– přejezd do Boca Chica k Tichému oceánu a odtamtud vodním taxi do místa našeho ubytovaní (Pacific Bay Resort), na nedaleký poloostrov, kam se jinak než lodí nedá dostat;
– s majitelem jsme poté na golfovém vozíku objeli a prohlídli si nejúžasnějších místa tohoto neuvěřitelného koutu země


5. 4. 2015
– dopoledne koupání a lenošení na místní pláží zvané South Beach, odpoledne pak relaxace v chatce


6. 4. 2015
– přejezd zpět do Boca Chica a dlouhá cesta do Panamá City;
– večer jsme pak vyrazili místním taxi vyfotit několik podvečerních fotografií hlavního města


7. 4. 2015
– poslední den našeho pobytu, s pronajatým taxíkem jsme navštívili nejzajímavější místa města


Panama je v porovnání s Kostarikou chudá země, mnoho zvířat je třeba, aby si člověk našel sám, ale o to víc má pak radost, když se to povede. Příroda je tu víceméně nedotčená civilizací, turismus je zde ještě v plenkách a lidé jsou tu, až na několik výjimek, chudší, ale o to víc je to tu dobrodružnější a zajímavější. Na druhou stranu jsou tu neuvěřitelně nádherná místa, která jsme doposud nikde jinde nespatřili. Panama je tak v souhrnu nádhernou zemí, zemí s neuvěřitelně krásnými místy a úžasnou přírodou a je jen na místních lidech, zda tomu tak zůstane i v budoucnu.