Původní záměr, tj. navštívit Cookovy ostrovy, úplně nevyšel. Ne však proto, že by to bylo daleko, těžce dostupné nebo dokonce moc drahé, ale po té, co jsme sami zjistili a i se dozvěděli od člověka, který tam byl, že tam v podstatě není co dělat, že je to tak malý ostrov, že jej člověk přejde za krátkou dobu a že jedinou činností by bylo ležení na pláži (sice úžasné), jsme se rozhodli náš původní plán změnit.

Region tak zůstal stejný, jen konkrétní místo se změnilo. V této oblasti Oceánie, zahrnující tři subregiony, konkrétně Polynésii, Melanésii a Mikronésii, se totiž nachází neuvěřitelné množství úžasných míst, zejména ostrovů, ze kterých si opravdu vybere každý. Ne všechny jsou však přizpůsobené turismu a ne všechny stojí za návštěvu. Nakonec z našeho seznamu míst vypadlo jako nejlepší Fidži. A protože jsme si říkali, že dva týdny na tomto ostrově by byly přeci jen moc dlouho a že bychom též mohli v rámci naší cesty do této oblasti světa poznat i něco jiného, rozhodli jsme se naši cestu rozdělit a část z ní též strávit na Severním ostrově Nového Zélandu, přes který stejně vedla naše cesta na Fidži. O našich zážitcích na Fidži pak píšu v tomto článku.

Na Novém Zélandu (maorsky Aotearoa) v té době pomalu začínalo jaro, lesy, louky a kopce byly krásně zelené a díky nádhernému počasí, které panovalo po celou dobu naší návštěvy, bylo vše neuvěřitelně svěží a barevné. Na Jižním ostrově se v té době ještě lyžovalo, ale na Severním ostrově bylo již jaro v plné síle.

Výchozím bodem našich výletů po ostrově bylo městečko Rotorua. K nezapomenutelným zážitkům náležela bezesporu návštěva termální oblasti Wai-O-Tapu s mnoha gejzíry, termálními prameny, parky a jezery. K dalším úžasným místům pak patřila například návštěva jeskyně Waitomo Glowworm Caves, řeka, jež je součástí Huka Falls, termální oblast Te Puia v Rotoruře, jeskyně Waitomo a nádherný vodopád Marakopa Falls.

Myslím si, že opravdu nejsilnějším zážitkem však pro nás byl výlet na ostrov Whaakari/White Island. Jedná se o poměrně aktivní stratovulkán a stejnojmenný ostrov, jež se nachází asi 48 km od východního pobřeží Severního ostrova Nového Zélandu v zálivu Hojnosti (Bay of Plenty). Název White Island pochází od Jamese Cooka, který jej takto pojmenoval, když jej 1. října 1769 objevil – ostrov byl totiž zahalen do oblaku bílých par. Na ostrově jsou pozůstatky opuštěného dolu na síru, která tu byla těžena s přestávkami od roku 1880 do roku 1930. Whakaari je od roku 1953 přírodní rezervací, vstup na ostrov bez povolení není možný. Do jeho okolí se ale organizují výlety na lodích nebo vrtulníkem.

Každé dítě a nejen to by určitě též rádo vidělo místo, kde se natáčely hobití příběhy a část trilogie Pána prstenů – vesničku Hobitín. Jedná se opravdu o kouzelné a pohádkové místo a režisér Peter Jackson měl skutečně šťastnou ruku při jeho výběru.

Nesmím též zapomenout na zajímavou Maorskou kulturu, která nás vlastně provázela po celou dobu naší cesty po Novém Zélandu. Neobvyklé a mnohdy i děsivé tance potomků původních obyvatel této oblasti jsou nedílnou součástí místních tradic a zvyklostí a byl by hřích se na nějaké z úchvatných představení nejít podívat.

A neměl bych také zapomenout se zmínit o Aucklandu, ve kterém jsme sice strávili jen krátkou dobu, ale i tak na nás toto město neuvěřitelně pozitivně zapůsobilo.

Musím říct, že Nový Zéland je opravdu kouzelnou zemí. Zemí s úžasnou přírodou plnou úchvatných hor, krásných pláží, hustých lesů, a dechberoucích plání i pouští. Velký vliv na to mělo samozřejmě i to, že jsme měli po celou dobu našeho pobytu krásné počasí. Ale i tak doufám, že tato návštěva nebyla návštěvou poslední a že se sem v budoucnu opět vrátíme.

Několik fotografií