Island – země ohně a ledu

25.4. – 7.5.2019  │ Island  │ Zahraniční cesta  │

Na Islandu jsme v minulosti již byli. Ale jen velmi krátce. Sice se říká a dokonce to můžeme i potvrdit, že tzv. Golden Circle – tj. nejznámější a tím pádem i nejnavštěvovanější místa a atrakce, ke kterým patří především Národní park Þingvelli, gejzírová geotermální oblast Haukadalur (gejzíry Strokkur a Velký gejzír) a vodopád Gullfoss – lze opravdu vidět během tří dní. Ale na druhou stranu, pokud chce člověk prozkoumat i jiná neméně nádherná místa, tak mu k tomu nestačí ani týden. Mnoho z nich se totiž nachází na severní straně ostrova a člověk pak tráví v autě dlouhé hodiny, aby se k nim vůbec dostal. My jsme tak během jedenácti zde strávených dní najeli cca 3300 km a viděli jsme v podstatě skoro vše, co jsme měli v plánu během naší cesty vidět a navštívit. Snad jen k blízkému setkání s papuchalkem severním, který se zde na některých hůře přístupných místech nachází, bohužel nedošlo. Jinak jsme toho viděli opravdu hodně. Island je zemí s úžasnou krajinou a neuvěřitelnými přírodními útvary a formacemi.
K nim patří například ledovce. Island totiž znamená v místním jazyce „ledová země" a prakticky celý ostrov tak nese stopy po činnosti ledovců. Nacházejí se zde velká ledovcová údolí s čedičovými vrstvami, jejichž tvar, rozloha a struktura byla a je ovlivňována pohybem obrovské ledové masy. Celkem ledovce pokrývají 11 % rozlohy Islandu. Největší ledovcová oblast ostrova a celé Evropy, Vatnajökull, nacházející se na jihovýchodě země, měří 8 100 km², což představuje zhruba 8 % rozlohy Islandu. Ačkoliv Vatnajökull vypadá jako jednoduchá a jednolitá ledovcová vrstva, ve skutečnosti se skládá z několika nezávislých ledových těles umístěných na podledovcových sopečných vrcholech. Sopky překryté ledovou hmotou jsou v řadě případů aktivní (naposledy v roce 2010 a 2011).
2 750 km² povrchu Islandu tvoří voda, což je 2,67 % povrchu země. V horských oblastech pramení největší zdejší řeky napájené ledovci. Patří mezi ně Thjórsá, Hvítá a nejvodnější Jökulsá á Fjöllum. V důsledku mladých tektonických pohybů se vodní toky vyznačují množstvím vodopádů založených na puklinách a zlomech (Dettifoss, Skógafoss, Gullfoss, Seljalandsfoss, Haifoss, Oxararfoss, Barnafoss a jiné). Typickým rysem krajiny je také množství jezer vytvořených činností ledovců (jezero Lagarfljót) nebo vzniklých v důsledku tektonických poklesů (jezero Thingvallavatn). Řada jezer vznikla v kráterech sopek (maar Vítí), případně jsou hrazena lávovými proudy (jezero Mývatn) či ledovcovými morénami.
Island je zároveň ostrovem ohně. Tvoří ho totiž výhradně sopky. Neustále chrlí žhavou lávu a horký popel. Islanďané sopky využívají. Horkou vodou například vytápějí obytné domy. Se sopečnou činností úzce souvisí termální prameny a gejzíry. Typickým doprovodným znakem vulkanické činnosti je i přítomnost bahenních sopek, sirovodíkem páchnoucích solfatar a fumarol. Nejznámějším místem výskytu těchto úkazů je oblast Námaskard (Námafjall) u jezera Mývatn. Největší koncentrace gejzírů je v lokalitě Haukadalur, 50 km od jižního pobřeží. Od místního, tzv. Velkého gejzíru (Stóri Geysir) pochází ono mezinárodně užívané slovo. V současnosti je však tento otec gejzírů, jenž chrlil vodu až do výše 70 m, nečinný a hlavní atrakcí oblasti je jeho menší obdoba Strokkur, pravidelně chrlící vodu až do výše 20 m.
Na Islandu se též nacházejí tři národní parky – národní park Snæfellsjökull, národní park Þingvellir a národní park Vatnajökull.
Pokud má člověk navíc štěstí, má na Islandu v určitých ročních obdobích možnost vidět a pozorovat velryby.

A to samozřejmě zdaleka není vše, co může turistům a návštěvníkům Island nabídnout. Skvělá kuchyně a zajímavá fauna a flóra tak dělají z této země jednu z nejkrásnějších turistických destinací nejen Evropy ale možná i celého světa.


Několik fotografií