Přestože to bylo jen na skok, stihli jsme během jednoho a půl dne navštívit několik zajímavých míst Šumavy. Byly to především dvě místa – Prášilské jezero a rozhledna Poledník. Dopoledne druhého dne pak Jezerní slať a část řeky Vydry.

Prášilské jezero (něm. Stubenbacher See) je karové ledovcové jezero. Leží v nadmořské výšce 1080 m n. m. Má rozlohu 3,7 ha. Je hluboké maximálně 15 m. Nachází se v ledovcovém karu a je hrazeno 9 m vysokým valem žulových balvanů a dvěma staršími morénovými valy. Voda z jezera odtéká Jezerním potokem do řeky Křemelné, a dále pak do Otavy, Vltavy a Labe.

Poledník (německy Mittagsberg) je hora ležící na Kvildských pláních v pohoří Šumava. Poledník je s nadmořskou výškou 1315 metrů patnáctý nejvyšší vrchol české části Šumavy. Nachází se 4,5 km jižně od Prášil. Oblý protáhlý hřbet Poledníku má prudké východní svahy, které byly přemodelované činností ledovce a nacházejí se v nich kar Prášilského jezera a bezvodý kar Stará jímka. Rozhledna na Poledníku vznikla z někdejší věže vojenského zařízení elektronické ostrahy hranice, která umožňovala sledovat rádiový provoz hluboko dovnitř území Spolkové republiky Německo. V 60. a 70. letech 20. století byl v přísně střeženém pohraničním pásmu postaven tajný vojenský objekt s krycím označením TOPAS. V té době nebylo přístupné ani Prášilské jezero, které je v blízkosti. Často se dokonce toto místo nenacházelo ani na mapách. V roce 1989 objekt přestává sloužit pro vojenské účely a začíná chátrat. V roce 1997, po sporu mezi Správou Národního parku Šumava a Klubem českých turistů bylo rozhodnuto o rekonstrukci věže a omezeném zpřístupnění vrcholu. Budovy komplexu byly sneseny a zachována zůstala pouze věž. Od roku 1998 se tak mohou turisté těšit z jedinečného výhledu na celou centrální Šumavu a Bavorský les a za dobré viditelnosti zahlédnout i Alpy. Věž měří 37 metrů, vede na ní 227 schodů a zůstala jí typická podoba se třemi půlkruhovými patry v horní polovině. Rozhledna na Poledníku se hned v roce svého otevření zařadila mezi nejnavštěvovanější místa Národního parku Šumava – vystoupalo na ni 30000 lidí, v roce 1999 dokonce 35000. V srpnu 2009 byla na rozhledně zprovozněna malá fotovoltaická elektrárna, která pokryje spotřebu elektrické energie rozhledny.

Jezerní slať je rašeliniště a přírodní památka v okrese Prachatice. Nachází se na Šumavě (Šumavské pláně), necelé 2 km jihovýchodně od Horské Kvildy a 3 km od Kvildy, na území obce Kvilda. Je součástí NP Šumava, jehož je I. zónou. Jedná se o rašeliniště rozvodnicového typu, menší část je odvodňována Hamerským potokem do Vydry, zbytek Kvildským potokem do Vltavy. Rozloha slatě je 103,5 ha, nachází se ve výšce 1057 – 1075 m n. m. a maximální mocnost rašeliny dosahuje 7 m. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 1 °C a pravidelně jsou zde zaznamenávána teplotní minima. Název slať dostala od dnes již rašeliníky zarostlého jezírka.

Vydra je šumavská řeka, jejímž soutokem s Křemelnou vzniká řeka Otava. Celková délka Vydry (včetně zdrojnic) po soutok s Křemelnou je 23,1 km, plocha povodí je 146,2 km² a průměrný roční průtok nad soutokem činí 4,13 m³/s. Na horním toku (od pramene) je nazývána Luzenský potok, po soutoku s Březnickým potokem vzniká Modravský potok. Ten teče severním směrem až k soutoku s Roklanským potokem a Filipohuťským potokem nedaleko osady Modrava. Od soutoku nese řeka název Vydra. Celý tok řeky, která dostala svůj název podle výskytu vydry říční, se nachází v Národním parku Šumava.