Berlín, Paví ostrov a Postupim

31.7. – 1.8.2015  │ Německo  │ Zahraničí

Touto návštěvou hlavního města Německa jsme v podstatě navázali na návštěvu tohoto města loňského roku; prošli jsme si tak během západu slunce opět nejkrásnější místa města a druhý den se věnovali nedaleké Potsdami.

Paví ostrov (německy Pfaueninsel) leží na řece Havel a je unikátní svou historickou uzavřeností kombinovanou s přírodní rezervací. Paví ostrov je nejsevernější částí královských zámeckých areálů, rozkládá se v jihozápadním výběžku Berlína nedaleko Wannsee. Je dlouhý 1500 metrů a jeho plochu o rozloze 76 hektarů můžeme rozdělit do tří oblastí – v jihozápadní leží areál zámku, v centrální je zvěřinec a sever je otevřenou krajinou. Na konci 18. století zde byl vybudován zámeček, falešná zřícenina a mnoho dalších staveb. Zámek na ostrově byl postaven během jediného roku (1794) a měl představovat římské ruiny s věžemi. Čtyřpatrové věže s ochozy později spojil visutý litinový most, který funguje dodnes. Exteriér i interiér měly symbolizovat návrat k přírodě. To se podařilo do důsledku snad jen v tzv. Okrouhlém kabinetu (Otaheitisches kabinett), který je vymalovaný jako bambusová chýše. Na podlaze je ornament představující průřez palmovým kmenem z devíti druhů dřeva. Na stěnách jsou výjevy z tropické přírody. Východně od zámku se rozkládá Zahrada růží, založená roku 1821, další, ale mladší, zahrada je vedle přístavu. V obou zahradníci pěstují neuvěřitelných 220 odrůd růží, mezi nimi stojí 56 metrů dlouhý skleník. Parkovou úpravu ostrova dokončil architekt Lenné v roce 1822.
Z historie Pavího ostrova je zajímavé, že byl původně „Králičí“, protože se na něm chovali králíci pro královský dvůr. Poté kurfiřt daroval celé panství jistému chemikovi, který zde založil laboratoř. Chemik odešel, laboratoř vyhořela a ostrov spadl do vlastnictví sirotčince. Teprve král Fridrich Vilém II. nechal na ostrově roku 1793 založit zahradu a postavit zámeček. O dva roky později vysadil pávy a od té doby je ostrov „Paví“.
Ostrov je přístupný pouze přívozem a je na seznamu světového dědictví UNESCO.

Postupim (německy Potsdam) je hlavní město spolkové země Braniborsko, a to od jejího obnovení v roce 1990. Leží na řece Havel (česky Havola) asi 26 kilometrů jihozápadně od centra Berlína u jeho hranic a má 149 000 obyvatel. K nejdůležitějším historickým datům pak patří rok 993, kdy je prvně zmiňována slovanská osada s tehdejším názvem Poztupimi. V roce 1220 tu byl vybudován hrad, ve 14. století pak Postupim získala městská práva. V období let 1682 až 1682 tu vznikl císařský zámek. V novodobé historii Evropy je Postupim známa jako místo konání postupimské konference (1945). Mezi lety 1949 a 1990 byla Postupim pohraničním městem v Německé demokratické republice na hranici se Západním Berlínem.
Nachází se zda mnoho pamětihodností, např. rokokový zámek Sanssouci, jež byl zbudovaný jako letní sídlo Fridricha II. Velikého v letech 1745–1747, a jež je umístěný v rozsáhlém parku a kde se dále nachází Neues Palais (Nový palác) a další menší stavby (čínská čajovna, zámek Charlottenhof); Braniborská brána – tzv. „malá“ Braniborská brána (na rozdíl od Braniborské brány v Berlíně); Cecilienhof – místo konání postupimské konference, dnes muzeum; klasicistní kostel sv. Mikuláše; kostel sv. Petra a Pavla; Alexandrowka – ruská čtvrť s pravoslavným kostelem a dřevěnými stavbami; Weberviertel – česká kolonie Nowawes, vzniklá za Fridricha II. Velikého po roce 1750 pro české protestantské emigranty, zejména tkalce a přadleny (jejím centrem je Weberplatz s kostelem a pomníkem Komenského); holandská čtvrť – vzniklá mezi lety 1734 a 1742 (sestává se z asi 150 cihlových domů v holandském stylu – bez omítky, s bílými spárami); Bornstedt – "italská vesnice"; Glienicker Brücke – procházela jím bývalá hranice mezi NDR a Západním Berlínem a jež byl místem vzájemné výměny špionů.
Zahrady, zámek Sanssouci a další stavby (500 ha parků a 150 budov postavených v letech 1730–1916) byly v roce 1990 zapsány (dále rozšířeno 1992 a 1999) na seznam světového dědictví UNESCO pod názvem Paláce a parky Postupimi a Berlína, neboť zasahuje až do berlínské části Zehlendorf.