Nevšední podívaná, neobvyklá sportovní disciplína ale hlavně umění a dovednosti lidí a především jejich koní, to vše bylo mistrovství České republiky v kombinovaných soutěžích chladnokrevných koní. Místem konání byla pro letošní rok vybrána Olšina u Horní Plané. Počasí bylo po oba dva dny nádherné a nejenom díky tomu bylo opravdu na co koukat.

Kůň domácí (Equus caballus) je domestikované zvíře patřící mezi lichokopytníky. A proč mluvíme o soutěži tzv. chladnokrevných koní. Vlivem počasí a okolního prostředí, ve kterém se koně po mnoho let vyvíjeli, tak vznikly rozdílné skupiny koní, které se liší nejenom stavbou těla, ale hlavně svým temperamentem. Horké podnebí dávalo podnět k vývoji lehčích koní, vyšších s užšími kopyty (typickým příkladem je achatelkinský kůň a arabský plnokrevník). Naproti tomu v horských či chladnějších oblastech žili koně menší a robustnější (především ponyové). V suchých oblastech se vyvíjeli lehčí koně, ve vlhčích s bohatou pastvou koně těžcí (chladnokrevní).
Díky tomu tak koně můžeme rozdělit na tzv. chladnokrevné koně – ty jsou odvozeni od koně západního, s mohutnou stavbou těla, jsou klidní, s dobrým charakterem, nejčastěji jsou užíváni jako tažní; patří sem např. belgický, norický, peršeronský a shirský a na teplokrevné koně – ty jsou odvozeni od koně východního, mají ušlechtilejší stavbu těla, jsou živější a užívají se pro práci pod sedlem, jako všestranně užitkoví nebo pro sport; patří sem např. český teplokrevník, hannoverský kůň, huculský kůň, starokladrubský kůň. Teplokrevné koně pak navíc můžeme rozdělit na koně plnokrevné, což je staré ušlechtilé plemeno, které si zachovalo svůj původní ráz, a je bez příměsi cizí krve, nebo se jedná o teplokrevníky dlouhodobě šlechtěné na určitou užitkovost s takovým stupněm prošlechtění, že požadované vlastnosti už nejdou dalším křížením zlepšovat. Patří sem např. arabský kůň, anglický plnokrevník nebo achaltekinský kůň. A druhou skupinou teplokrevných koní jsou pak polokrevní koně, kteří jsou kříženci plnokrevných koní s teplokrevnými.